DĚTSKÁ TERAPIE

Co je dětská psychoterapie?

Stejně jako u dospělých se dětská terapie zaměřuje na léčbu psychických, fyzických a sociálních obtíží za použití psychologických prostředků. Tyto obtíže zpravidla zatěžují zdravý vývoj dítěte. Odstranění příčin a projevů těchto obtíží je důležité pro obnovu zdravých funkcí a vývoje osobnosti dítěte. Psychoterapie samotná ale není léčbou v pravém slova smyslu - obtíže nevyléčí, ale vytváří dítěti takové podmínky, aby k nápravě mohlo dojít.

V čem se dětská terapie liší od terapie dospělých?

Hlavní rozdíl je v tom, že děti většinou nevyhledávají pomoc sami, ale přichází s rodiči, kteří jejich obtíže vnímají a řeší. Případně rodiče dostanou doporučení od třetí strany (např. škola, poradna atd.).

Na začátku spolupráce je tedy nutné, aby došlo k vytvoření dohody mezi třemi stranami (terapeut-rodiče-dítě) ohledně zakázky klienta, náplni terapeutických konzultací a cíle terapie. Nezbytná je také aktivní spolupráce jak dítěte, tak rodičů. Je nutné na začátku specifikovat, s čím rodina do terapie přichází, jak terapeut pracuje a jaká jsou pravidla terapie tak, aby pro dítě bylo vše jasné, pochopitelné a bezpečné. Aby totiž mohla být terapie účinná, je nezbytné, aby člověk přicházel dobrovolně, a to platí jak pro dospělé, tak pro děti. Pokud se toto podaří dobře nastavit, jsou šance na pozitivní změnu zpravidla vysoká, neboť děti jsou tvárnější, než dospělí.

Dalším specifikem je, že děti ve svém vývoji procházejí různými vývojovými stádii, které s sebou přinášejí přirozená specifika, potřeby a obtíže. Při terapii je tedy nutné brát v úvahu i tento aspekt. Zároveň z tohoto důvodu jsou pro terapeuta důležité i anamnestické informace o dítěti a jeho obtížích.

Jak již bylo zmíněno výše do terapeutického procesu dítěte je nezbytné zahrnout i osoby pečující. Aby byla léčba účinná je totiž nutné, pracovat na změnách u dítěte, ale i u jeho okolí.

V neposlední řadě je dětská terapie specifická v používaných terapeutických metodách. V terapeutické práci s dětmi zpravidla není řeč jediným a nejdůležitějším komunikačním kanálem. Proto jsou při práci s dětmi kromě rozhovoru používány i další způsoby práce - kreslení, modelování, vytváření koláží, práce s pískem, hlínou, terapeutickými kartami atd.

Častá témata v dětské terapii mohou být například:

školní obtíže - potíže s učením, vztahy ve škole, zvládání zátěže atd.
výchovné obtíže - potíže s dodržováním pravidel a režimu, rizikové chování atd.
psychosomatické obtíže - bolesti hlavy, břicha, nevolnosti, kožní obtíže atd.
vztahové obtíže - vztahy s vrstevníky, v rodině atd.
zvládání náročných situací - zvládání nároků a zátěže, konfliktní situace, rozvod/rozchod rodičů, ztráta atd.
zvládání emocí - strach, úzkost, vztek, smutek, deprese atd.

Co může terapie dítěti přinést?

V terapii má dítě prostor vyjádřit sama sebe prostřednictvím různých kreativních technik. Ve své tvorbě tak může dát najevo své konflikty a problémy. Používání jiných sdělovacích prostředků než řeči, je pro dítě přirozené a bezpečné. Dítě většinou nepotřebuje znát příčiny svých obtíží, ale potřebuje se naučit své obtíže zvládat. V terapii hledáme společně s dítětem jeho zdroje, schopnosti a kompetence k tomu, aby se naučilo rozpoznat spouštěče svých problému a lépe zvládat náročné situace. Cílem terapie je, poskytnout dítěti podporu v obtížných situacích, zajistit mu prostředí, kde zažije přijetí a úspěch, podporovat rozvoj zdravého sebevědomí u dítěte a celkově mu napomoci k větší spokojenosti.

Průběh terapie

Terapie trvá 50 minut. Během terapie používám kromě rozhovoru ještě práci s kreativním materiálem, terapeutickými kartami a terapeutickým pískovištěm.

Jak jsem již popsala výše, pokud jde o dětskou terapii vnímám jako nezbytné zapojit do spolupráce i pečující osoby (rodiče).

V terapii používám zpravidla tento postup:

Na první konzultaci zvu pouze rodiče. Cílem této konzultace je, co nejlépe zmapovat problém, se kterým se na mě obrací a společně se domluvit na postupu spolupráce. Zároveň se ale také stává, že rodiče, kteří dlouhodobě řeší obtíže dítěte, jsou již vyčerpaní a často bezradní. Během této úvodní konzultace je tak čas i na poskytnutí intervence rodičům.
Další setkání již probíhá za účasti dítěte. První část konzultace je společná i s rodičem. Dítěti se nejdříve představím, aby mělo jasnou představu o tom, kdo jsem a co dělám. Následně si společně vyjasníme důvod návštěvy, zakázku, způsob spolupráce a pravidla. Kladu důraz na to, aby se dítě samo zamyslelo nad tím, proč s rodičem přichází. Zároveň dbám na to, aby vše bylo jasné a transparentní. Jasné informace jsou z mé zkušenosti základem důvěry a pocitu bezpečí.
Následně již s dítětem pracuji individuálně. Veškerý obsah sezení s dítětem je důvěrný. Rodiče jsou informováni o průběhu terapie, ale nikoli o tom, co dítě konkrétně říká. Důvěra informací je opět podmínkou bezpečného terapeutického prostoru.
Při nastavování spolupráce domlouváme také konzultace s rodičem. Zpravidla platí, že po pěti až deseti sezeních s dítětem následuje konzultace s rodičem. Na této konzultaci reflektujeme průběh terapie a změny, které pozoruje rodič v běžném životě. Před průběžnou konzultací je dítě informováno, co budu rodiči sdělovat.

Podle domluvy je možné také zařadit společné konzultace s rodičem i dítětem. Zároveň celý proces je založený na individuální domluvě a potřebě klientů. Zde popsaný postup je tedy spíše obecný osvědčený model. Pokud rodina potřebuje postup upravit, vždy je možné se domluvit. Vždy ale platí, že tato domluva je transparentní a jasná všem stranám.

Co říct dítěti před návštěvou psychologa/terapeuta?

Jak jsem již uvedla výše, při práci s klienty (dětskými i dospělými) zastávám otevřený přístup s pravdivými informacemi. Proto doporučuji dítěti pravdivě, adekvátně věku, sdělit kam a proč jdete. Jednoduše můžete dítěti popsat, že se společně potýkáte s určitými problémy a půjdete za paní, se kterou o nich budete mluvit a budete se je snažit společně vyřešit. Můžete mu také sdělit, že si společně nebudeme jenom povídat, ale i tvořit, kreslit si a hrát.

Dítě zpravidla ví o tom, že má nějaké obtíže a ty že trápí jeho i vás, není tedy důvod mu neříkat pravdu a obcházet ho.

Několik informací na závěr:

pokud pracuji s dítětem/dětmi zpravidla již nepřijímám do péče další členy rodiny
neposkytuji párovou a rodinnou terapii
neposkytuji pedagogicko-psychologickou diagnostiku
zpravidla nechodím na hospitace do škol a neposkytuji konzultace přímo v rodině
vzhledem ke specifikům práce s dětmi neposkytuji dětskou terapii online

Další kontakty

Organizace pracující s dětmi:

Pedagogicko-psychologická poradna Ústí nad Orlicí (465 521 296)
SVP (středisko výchovné péče) Mimóza Ústí nad Orlicí (465 526 969)
SVP (středisko výchovné péče) Alfa Svitavy (731 712 458)
SPC (speciálně pedagogické centrum) Kamínek Ústí nad Orlicí (465 523 715)
SPC (speciálně pedagogické centrum) Bystré (461 741 491)

Organizace pracující s rodinami:

Poradna pro rodinu Pardubického kraje - Ústí nad Orlicí (465 525 442 ), Svitavy (461 532 604)
Rodinné psychologické centrum Litomyšl (608 181 543)
Krizové centrum J. J. Pestalozzi - Chrudim, Jihlava, Svitavy, Žamberk